6 pravidel, jak na správné párování piva s jídlem

img65958.768x512

O.K., pivu rozumíme všichni, ale… Náš pivní znalec a držitel licence Pilsner Urquell Ambassador Ivan Verner pro vás sestavil ultimátní přehled, jak na to.

 

Spolu s chuťovou rozmanitostí piv vyvstává otázka, jaké pivo si k tomu kterému jídlo vybrat. Pro někoho zanedbatelný problém, protože si stejně dá plzínku, ale kdo chce držet prst na tepu doby, musí se alespoň před známými tvářit zasvěceně. Není to zase až tak těžké. Je pár pravidel, podle kterých by se mělo postupovat…

 

1. pravidlo

Pravidla neuznávejte, pijte, co chcete a k čemu chcete, hlavně když to budete umět okecat a jídlo i pivo budou nejméně i po hodině tam, kde mají být, tedy v žaludku.

2. pravidlo

Jestliže se však chceme držet určitých pravidel, tak to nejjednodušší je pravidlo regionální. To znamená, že klasická piva určité oblast se budou hodit i k místním jídlům. Plzeňské k vepřovému, bavorské ke klobásám, britské stouty k populárním fish and chips.

2515238561_e7fab7daa4_b

 

3. pravidlo

K lehčím jídlům se hodí lehčí piva, k těžším pokrmům ty s vyšším obsahem alkoholu. Ale pozor, odpůrci této poučky říkají, že ke kořeněným grilovaným červeným masům s nějakou tu pikantní omáčkou navíc si těžší a více alkoholické pivo může dát jen ten, který nemá svůj metabolismus zrovna v lásce, a mají pravdu. Vyšší obsah alkoholu totiž také znamená, že se pivo pije o něco teplejší a zkuste s takovým osvěžit hořící ústa. Takže další výjimka z pravidel, i když indian pale ale a chilli con carnos se mohou krásně doplnit pomocí tortilly.

4. pravidlo

Pivo by mělo být s jídlem v harmonii. Podle toho bychom měli tmavé pivo s čokoládovými tóny po barevném a karamelovém sladu pít k čokoládovému dezertu a k zavináčům si dát nějaký ten lambic. Oproti tomu lze velice dobře využít kontrast v chuti (a často se to také dělá), takže k ústřicím (s kapkou citronu a tabasca) budeme servírovat irský stout.

beer-pairing-header

 

5. pravidlo

Čichejte, ochutnávejte… Co cítíte jako první? Ovocnou chmelovou vůni, vůni hořkou (také po chmelu), vůni sladu či kvasinek? Když máte jasno, co cítíte, musíme ochutnat. Po prvním možná trochu váhavém si dejme pořádný doušek. Nejsme vinaři a pivo polykáme a necháme doznívat. Je plné chuti nebo lehčí? Ustupuje v závěru hořkost sladkým tónům či naopak? Jaký má pivo říz? Teprve, když si tohle ujasníme, můžeme postupovat dál. Většinou je jedno, zda jde o pivo svrchně nebo spodně kvašené (ta spontánně kvašená jsou dost jednoznačná), ale vždy se ještě můžeme poradit s internetem, i když – jak výše řečeno – pravidla jsou od toho, aby se odůvodněně porušovala. Snad jediné, které by se překročit nemělo, je o spárování dominantní chuti jídla se submisivně vyznívajícím pivem, což pochopitelně platí i naopak. Jeden z této dvojice pak nemá šanci uspět. V tomto případě se bude hodit pravidlo kontrastu, a tak třeba s těstovinami Alfredo s hutnou krémovou omáčkou si budeme s chutí vychutnávat voňavější ale. Zmínili jsme se o tom, že bychom měli vědět, jaký má pivo říz a snažit se ho při čepování do sklenice zachovat. Pivo s vyšším řízem pak bude skvěle doplňovat aromatické potraviny (třeba některé sýry), přes ně by pivo mdlejší nemohlo proniknout. To souvisí také s posledním pravidlem.

6. pravidlo

Kupujte jen opravdu dobré pivo, a co nejlépe ho servírujte, jinak jsou veškeré poučky na nic. Jestli se vám totiž nepovede jídlo, zbude vždycky ještě nápoj, který náladu vylepší, opačný případ ještě nikdo nepopsal.

foto: flickr.com