Aldo Buscalferri: Jsem věrný sobě, ne značkám

MMEN-0415

„Mít styl znamená být přístupný změně a být nezávislý,“ říká v rozhovoru s naší pařížskou spolupracovnicí Margo Kirlan stylař z nejpovolanějších. Aldo je kreativní šéf francouzských časopisu L’Optimum (pánský styl) a L’Officiel Art (umění).

Aldo Buscalferri je kreativním ředitelem pro L’Officiel Art a zároveň šéfem stylového magazínu pro muže – L’Optimum. Měla jsem tu čest si s ním promluvit o byznysu v oblasti umění a módy, o omezeních, která přináší moderní společnost nebo zábavní průmysl, ale také o tom, jak důležité je cítit změny, kterými svět prochází, pokud si chceme uchovat svůj vlastní status quo.

MMEN-0647
„Preferuji černou barvu. Nic složitého, což mi vyhovuje…“

Paříž, brzy ráno. Budík ukazuje půl deváté. Ranní shon v Paříži právě začíná a já mířím do kavárny Le Marie Stuart v Montorgueilské ulici, abych se setkala na kávě s Aldem. Opouštím metro a nabírám lehké zpoždění, tak rychle píšu omluvnou SMS se slovy „Ještě 3 minuty“, načež zahýbám doprava a přecházím ulici Saint-Denis v neobvyklém spěchu. Na místo nakonec dorazím až v 9.40 a Aldo mě vítá s lehkým úsměvem. „Nic se neděje. Jak se máte?“ pozdraví mě. Na sobě má leteckou bundu, ošoupané černé kalhoty a pletenou čepici naraženou do čela. Už si stihl objednat šálek silného espresa a zdá se, že doplňuje energii po brzkých ranních schůzkách. Podle rysů v obličeji nad něčím usilovně přemítá, zároveň z něj cítím jistou dávku zvědavosti. Mně právě přinesli café créme. Hudba v kavárně je slyšet jen zlehka. Vše je v naprostém pořádku a navazuji na naši konverzaci.

Proč jste vybral v okolí Étienne Marcel zrovna tuto kavárnu?

Tuhle kavárnu mám rád, jelikož je na rohu, poblíž mé kanceláře. Také se mi líbí místní uličky, budovy si zde zachovaly nádech čtyřicátých let. Stačí jen zabočit za roh – tamhle a tamhle – a najdete úplně jiný svět, kam turisté většinou nezavítají.

Nebylo zrovna lehké ji najít. Kávu mají ale dobrou. Už jste se probral?

(směje se) Doufám.

Ze všeho nejdřív bych vám chtěla pogratulovat ke třináctému vydání L’Officiel Art. Umělec Elad Lassry, rodák z Tel Avivu, kterého jste navštívil přímo v jeho ateliéru v Los Angeles, je teď hvězdou vaší obálky. Jak a proč jste se rozhodl právě pro něj?

Jednoduše jsme chtěli tvůrce, kterého máme rádi. Lassry je velmi pokrokový izraelsko-americký umělec, jeho práce je úžasná. Pokud se zajímáte o umění, je vám jasné, že je to právě on, kdo si zasluhuje být na titulní stránce. A to platí nejen v umělecké branži. Když pracuji pro jiné časopisy, funguje to úplně stejně. Abyste se rozhodla pro konkrétního člověka, musíte znát kvalitu jeho práce a zároveň cítit, že koresponduje s obsahem čísla. Některým lidem se daný umělec možná pozdávat nebude, ale on zprostředkovává naše sdělení, máme ho rádi a náš výběr je předem promyšlený. Předchozí čísla byla zaměřena dokonce na oblast Jižní Ameriky, snažíme se uchovat mezinárodní tvář magazínu. A speciálně v Los Angeles žije spousta umělců, které máme rádi. Myslím, že New York opustili z finančních důvodů. V LA teď najdete skoro všechny, no vážně.

Váš časopis je jedním z nejuznávanějších magazínů o umění právě díky spolupráci se širokým spektrem lidí a svému bohatému obsahu. Umění ale není jednoduché sledovat. Jak se dá udržovat tempo v neustále se vyvíjející branži?

Od začátku byste se měli snažit vybudovat dobrou pozici. Musíte být obezřetní, zejména ve Francii, kde umělečtí kritici dokážou být opravdu přísní. Jsme potěšeni, že se z nás stalo respektované periodikum, i když před třemi lety, kdy jsme začínali, jsme byli skromní.

Do současného stavu jste se vypracoval. Vaše umělecká autenticita a vhodné vyjadřování navíc časopisu nebrání v tom, aby byl srozumitelný a otevřený.

Ano, to je další náhled na věc. O umělecké kultuře se dá bez problémů mluvit, aniž byste zněli nevhodně pro širokou veřejnost. Naše nadcházející čísla vyjdou v angličtině a budou se zabývat jednou z největších uměleckých výstav na světě – benátským bienále. Snažíme se expandovat za hranice Francie.

MMEN-0516
„Muž bez stylu prostě není definován. Není nijak chráněn, natož reprezentován,“ říká Aldo Buscalferri

Zdá se, že před sebou máte hodně práce. Není toho na vás moc, mít pod svým kreativním dohledem ještě ke všemu magazín o pánské módě – L’Optimum?

Obojí miluji. Je to moje vášeň. Pracovní proces. Vystudoval jsem uměleckou školu a vstup do privilegované umělecké společnosti pro mne znamená něco podobného jako dostat se na univerzitu. Opravdu. Zpět do školy, ale zároveň s velkou měrou zodpovědnosti. V časopisech se učím nové věci. S L’Optimum především o stylu a podnikání. Ne o takzvaně nudném byznysu, ale o zábavním průmyslu. Jen takový příklad: pro zářijové číslo jsme fotili Pharrella Williamse v Paříži. Což je perfektní ukázka kvalit, jaké by časopis L’Optimum měl reprezentovat. Pharrell je úspěšnou popstar, kurátorem výstav a návrhářem. Zvládá několik věcí dohromady. Během focení byl stručný a jasný. Svou práci dělá s láskou a baví ho.

Jak poznáte, že něco je dokonalé?

Dokonalost neexistuje. Práce v magazínu znamená práci v týmu, nejlépe v dobrém týmu, kde musíte naslouchat tomu, co lidé říkají. Hodnotím návrhy, se kterými novináři přicházejí, a snažím se, aby pasovaly do plánu následujícího čísla. Být kreativním ředitelem je jako být frontmanem kapely. Někdy se objeví dobré nápady, které je ale složité zrealizovat. Já jsem ten, kdo musí nalézt řešení. Dokážu strávit dva týdny diskutováním o dvou stranách, zvlášť když se jedná o téma spojené s rozličnými aspekty showbyznysu. Vše by mělo být vizuálně atraktivní a stylové. Zase malá ilustrace – pro březnové vydání jsme vybrali Marka Ronsona, anglického muzikanta a producenta. Bylo to jednoduché. Mark je stylový muž a zrovna na nás měl čas a prostor. Vyberete fotografa, nafotíte ho a je to. Někdy vás ale čeká překvapení jako Robin Thicke, americko-kanadský zpěvák a skladatel. Toho jsme fotili v  hotelu Bristol a zrovna se necítil úplně ve své kůži. Když pracujete s lidmi ze showbyznysu, měli byste být připraveni na neočekávané. Obecně ale platí, že když Američané pronesou „jasně, uděláme to“, udělají to bez problémů.

A co italské nebo francouzské celebrity?

Podle mě máme tendenci komplikovat věci v tom smyslu, že říkáme „ano“, ale vlastně „ne“ zároveň.

Myslíte, že je to problém?

To je těžké říci. Nestačí mít přirozeně vyvinutý styl a skvělou osobnost – měli byste přijít na to, jak s tím pracovat.

V jakém smyslu?

Že nepodléháte trendům příliš snadno, ale dáváte pozor, co se děje ve společnosti. Respektovat sebe sama je důležité. Oblékejte se rozumně a nekopírujte.

obalky
Aldo Buscalferri kreativně řídí časopisy L’Optimum (pánský styl) a L’Officiel Art (umění). O svém artovém časopise Aldo říká: „musíte být obezřetní, ve Francii jsou kritici opravdu přísní“. Svůj pánský titul kometuje: „dokážu strávit dva týdny diskutováním o dvou stranách“.

Platí ta poslední věta pro vás?

Abych byl upřímný, mám určitá období, kdy preferuji tento nebo onen styl oblékání a dodržuji ho. Moc mi nezáleží na značkách. Je důležité být schopen změny, když se na to cítíte. Vždycky mám v šatníku několik dobrých košil, černé a klasické džíny a (jako vlastně i dnes) mám moc rád letecké bundy – bombery, vlastním jich celou řadu. Preferuji černou barvu. Nic složitého, což mi vyhovuje. A mám rád severské značky, jelikož jsou svěží a nezávislé.

A co když jdete na důležitou schůzku?

Není nic důležitějšího než se na významné schůzce cítit dobře. Takže raději dodržuji svůj styl. Jednu dobu jsem často nosíval hodně věcí od Dior Homme nebo Hedi Slimane, ale krátce nato jsem přestal. Jsem věrný sobě, ne značkám. Nechodím bezcílně nakupovat, vyhovuje mi, když daný kousek vidím, zajdu do obchodu a odnesu si ho. Nebo rád využívám on-line prodejce jako Mr Porter. Představte si třeba, že mám volno jen v sobotu. Myslíte, že by mi vyhovovalo se tlačit s turisty v obchodech? To moc ne. Raději bych šel k Mr Porter, vybral si přesně to, co chci, a pak se podíval, zda to mají v butiku.

Víte vždy přesně, co chcete?

Branže, ve které pracuji, je obrovským živoucím organismem, kde se věci vyvíjejí a mění každý den. Musíte vše vědět a soustavně pracovat. To se ostatně týká všeho v životě. Musíte si vybrat lidi, se kterými budete spolupracovat, nebo vědět, jak si zvyknout na nové, ale je nutné mít za každých okolností správný tým. Obzvlášť, když jste kreativním ředitelem časopisu. Pokud nemáte správně organizovaný tým, váš časopis se nedočká ani třetího čísla. Přinejlepším.

Text: Margo Kirlan, Foto: Martijn Mendel