Charisma může obléct cokoli

IMG_2312_r

„Přestal jsem se zabývat myšlenkou, jestli jsem originální, nebo ne. A to je hrozně osvobozující,“ říká výtvarník a hudebník Mikoláš Růžička (37).

Milovník Radiohead, Kiasmos a Low přichází na naši schůzku jako vždy stylově oblečený, jen ruce má lehce umazané od barvy. Už desátým rokem totiž pracuje jako asistent v grafické dílně na pražské AVU. Před šesti lety navíc spolu s Jirkou Burianem založil kapelu Republic of Two a o pár let později i úspěšný sólový projekt Piano.

Džíny z popelnice

Absolvent AVU původně studoval střední keramickou školu, což, jak sám přiznává, jej ovlivnilo i ve výběru outfitů. Mohli jste ho tehdy potkat, jak si v rodné Bechyni vykračuje třeba ve žloutkově žlutých manšestrácích do zvonu a bleděmodrém batikovaném triku. „Našel je můj dědeček v kontejneru. Přinesl je domů babičce a ta ho s tím vyhodila. Mně se to ale v šestnácti letech hrozně líbilo,“ říká Mikoláš a připouští, že tehdy byl s touhle kombinací na střední celkem „in“. A nezůstalo jen u batiky. Dalším jeho oblíbeným kouskem byly chlupaté, ostře červené široké kalhoty, které si ušil z potahu na gauč. „K nim jsem nosil vytahaná trika, a abych to sladil, tak ještě chlupatou černou čepici,“ říká.

IMG_2266_r
Poprvé v životě jsem si v Mangu pořídil plísňáky. Nosil bych je pořád, jak jsou pohodlné.

Po více než deseti letech se Mikolášův styl poněkud uklidnil. Jeho nejoblíbenějším kouskem je, hned vedle volnějších čepic a tepláků, černé triko s výstřihem do V. „Obecně mám rád elegantní věci černé nebo šedé barvy a nově jsem do šatníku zařadil i ostře modrou, vlastně kvůli naší kočce Grace. Neustále líná, takže kromě toho, že mám váleček na chlupy skoro vždy po ruce, jsem jí trochu přizpůsobil svůj šatník.“

Náhodné nákupy

Módní ikonu tenhle charismatický hudebník nikdy neměl a nemá dodnes. Na lidech prý víc ocení charisma. „Charisma podle mě přenáší určitou inteligenci vkusu. Pokud tohle máš, můžeš si na sebe vlastně vzít cokoli.“ Trendy nesleduje, nakupovat chodí zřídkakdy a klidně do obyčejných módních řetězců, a přesto vypadá vždycky stylově! „Obecně nemám rád nakupování. Povede se mi to jen ve chvíli, když jdu koupit něco úplně jiného. Třeba knížku. Navíc mám alergii na umělé osvětlení, strašně mi slzí oči, takže jakmile vlezu do nákupního centra, vypadá to, že brečím,“ doplňuje Mikoláš, který si nedávno, poprvé v životě, pořídil „plísňáky“ cigaretového střihu. „Nikdy jsem nevěřil, že je budu nosit, ale jsou strašně pohodlný,“ říká a dodává, že je rád, když s ním na nákupy zajde i partnerka, herečka Andrea Kerestešová. „Je hodně benevolentní a ctí můj vkus, zároveň mi ale dokáže říct, co mi sluší a co ne.“

IMG_2235_r
Modrou barvu jsem objevil díky naší kočce Grace. Je to barva praktická, nejsou na ní tolik vidět její chlupy.

Mikoláš prý nejvíc utrácí za cestování, jídlo a komponenty do hudebního studia. „U všech tří věcí mám pocit, že opravdu mají smysl.“ Jen pro představu, za tři roky, co je s Andreou, spolu procestovali Francii, Srí Lanku, Austrálii a za sebou mají silvestr v Římě. Momentálně ale Mikoláše čeká ještě jedna cesta. Posledního ledna pokřtí své druhé sólové album projektu Piano. „Nevím vlastně, jak by se dala označit má hudba, pro někoho melancholická, pro jiného možná depresivní. Vím ale, že do toho dávám to nejlepší ze sebe, a to je základ úplně ve všem.“

***

Co má rád Mikoláš Růžička…

Restaurace Bistro Javánka. Vaří tam skvělou indonéskou kuchyni plnou rýže a kokosového mléka, které miluju!

Drink a jídlo – Horká voda s citronem, dobré espreso, fresh z ovoce a zeleniny, dobré suché víno. A jídlo? Jakékoli připravované s láskou a chutí.

Obchody – Ty bez lidí a zbytečností.

Oblíbené místo – Chata u Lužnice. veranda, petrolejka, voda, šumění lesa a spousta vzpomínek.

IMG_2284_r
Nejbližší věci Mikoláše Růžičky – Boty Baťa, které jsou neuvěřitelně pohodlné. Před lety by mě ani nenapadlo, že vůbec takové budu nosit. Dolarovka pro štěstí od mého kamaráda Martina Janeckého. Mám ji vždy v peněžence. Miniaturní peněženka je moje srdcovka. Dala mi ji švagrová, která ji zdědila po svém pradědečkovi. Kytara Gretsch z roku 1967 je láska na první pohled a moje pravá ruka. Tenisová raketa na sport, kterému jsem teď totálně propadl. Sleduju zápasy, turnaje, a i když vím, že to zatím moc neumím, strašně mě to baví. Svatební fotka mých rodičů mi vždy připomene, že mám v životě velké štěstí na ty nejbližší. Trsátka mám skoro vždycky u sebe. Dneska teda místo nich šupiny z kapra, které mi dal táta (zaloví v kapse od kalhot a vytáhne šupinu). Rád nosím sluneční brýle. Je to taková stylová věc a zároveň se za nimi dá schovat. Tyhle jsou ze Zary. Hodinky jsem dostal od Andrejky k Vánocům. Mám na nich nastavený čas ze San Diega, kde nedávno byla. Vždycky, když odjede někam daleko, si na nich nastavím čas země, ve které zrovna je. Anděl z krystalu je talisman pro štěstí od Andrejky.

Text: Viola Černodrinská / Foto: Ivy E. Morwen