(film) Petr Holec: Český lev? Ne, Český jelen!

Snímek obrazovky 2019-01-09 v 18.13.31

Českého lva získal film Všechno bude režiséra Olmo Omerzua. Jsem Čech, právě letos jsem si ale uvědomil, že se mě Český lev už nějakou dobu absolutně netýká. Neznám Omerzua a taky vím, že nikdy nepůjdu ani na jeho „chlapeckou road-movie“. Ano, možná neuvidím dobrý film. „Chlapecká road-movie“ se mě ale prostě už nějakou dobu netýká, protože zakrátko oslavím  vzácné životní jubileum, které i my muži slavíme jen proto, abychom zastřeli žal ze stárnutí. Ale nejen proto. Viděl jsem ukázky z Všechno bude a i podle nich je to jen další český film, který mě totálně míjí.

Přitom jsem kdysi na české filmy do kina chodil a znal jsem i české režiséry. Pak se ale u nás rozvinuly tři velmi svébytné národní filmové žánry: road-movie, milé retro a „bolest“. Asi nejhorší ukázkou typické české road-movie jsou pro mě filmy Výlet Alice Nellis a Tátova volha Jiřího Vejdělka. Nejspíš ale bude problém ve mně, protože i Výlet získal dva České lvy, zatímco Tátova volha byla hitem nedávného TV večera, když na obrazovce zmasakrovala i české seriálové masakry. Možná se mentálně vzdaluju od vlastního národa, řekl by profesor vlastenectví Klaus. 

Ale zpět k žánrům. Filmová „bolest“ jsou všechny ty „bijáky“  plné ošklivých lidí točených v co nejošklivějším prostředí a s co nejošklivějšími příběhy. Hlavně staří lidé v nich zpravidla nějak umírají, ať už metaforicky, nebo i skutečně. I Ordinace v růžové zahradě je veselejší. A pokud jde o milé retro, jeho úspěšnou tradici u nás kdysi zavedl řežisér Jan Hřebejk. Jeho vzorec je jednoduchý: vezmete nějakou smutnější dobu z naší nedávné historie, což není žádný problém, a uděláte z ní romantickou podívanou, kde jsou si špatní i dobří lidé v podstatě rovni. Ano, jsme v tom všichni spolu, ne? A za všechno může doba a ne my! 

Za mé mentální odpoutání od domácí filmové tvorby ale může i Netflix a HBO. Doma vám nabídnou tolik skvělých filmů, seriálů i dokumentů, že se i cesta do kina na český film najednou jeví jako nepřekonatelný výlet. A co víc: romantické jsou tady jen skutečně romantické filmy, v road-movies jen nešustí papír a občas se i něco stane a jestli chcete vidět skutečnou bolest, pap si pusťte Narcos. Možná by se ale České lvi měli přejmenovat na České jeleny. I ony mi totiž žánrově nějak připomínají Jelen, nejspíš nejhorší kapelu na světě. Ostatně i ona získala spoustu domácích hudebních cen. Jelen jako zvíře mi prostě sedí k filmům jako Výlet víc než lev. Ten má hřívu a žere jako první, jak říká Karlos Vémola. Jelen má parohy, než ho někdo střelí.