Hrozny hněvu Petra Holce: Vinné medaile? Za co?!

Surreal people and wine, Image: 282190824, License: Royalty-free, Restrictions: , Model Release: no, Credit line: Profimedia, Alamy

Místo vína mě tuzemští vinaři, nebo spíš jejich PR lidé, intenzivně zásobují zprávami o tom, jakou medaili kde jejich víno zase dostalo. Dobře vědí proč: na našem ekonomicky, znalostně i kvalitativně zaostalém vinném trhu medaile na lahvích i z těch nejbizarnějších soutěží prodávají, hlavně v hypermarketech. Třeba největší machr přes zlaté a stříbrné placky a také patoky, známý moravský vinař Tomáš Krist, jich na jednu lahev dokáže nalepit i sedm, možná světový rekord.

Ne že by samozřejmě na světě neexistovaly i vinné soutěže, kde mezi sebou nesoutěží téměř krabicová vína. Je jich ale jen pár a pravda je, že nejlepší vína na světě na sobě nemívají jedinou medaili. Když totiž v lahvi neprodáváte cuvée moldavského a rumunského vinného moštu, ale víno, žádnou ani nepotřebujete. Ostatně i s vinnými medailemi je to podobné jako s filmovými cenami: i nejhorší víno si nakonec najde svou medaili, stejně jako si svou cenu určitě jednou najdou i všechny Kameňáky Zdeňka Trošky.

Většina vinných soutěží funguje podobně jako tzv. predátorské vědecké publikace, prospěch z nich mají pouze jejich organizátoři a vinaři, zatímco veřejnost klamou. Princip soutěží bývá prostý: vinaři pošlou své lahve, které potřebují oblepit medailí („legalizovat“ mnohdy bídný obsah), organizátorům, kteří na svůj byznys často berou granty nebo dotace. Ti zaručí porotu, obvykle slouženou i z příslušných vinařů, jež vybere správná vína. Jejich výrobci si pak na oplátku koupí za pár korun (při početných šaržích slušný obnos) medaile, takže rázem prodávají hrdé šampiony.

A když už jsme u šampionů. V Česku existují jediné dvě vinné soutěže, jež si zaslouží určitý respekt: Vinař roku pořádaný Petrem Markem a sponzorovaný Makrem, kde ve finále hodnotí i zahraniční majitelé ve světě jediného uznávaného titulu Master of Wine (žádné české víkendové sommelierské kurzy, ale dlouhé a nákladné studium v Londýně). A ještě Salon vín České republiky, který vybírá národního Šampiona.

Jeho reputaci ale vůbec nepomáhá záštita prezidenta Miloše Zemana, předního milovníka nejhorších patoků, který neznal ani chablis, než mu ho dal před památnou prezidentskou debatou (v níž ho za to pak zničil Benešovými dekrety) ochutnat Karel Schwarzenberg. Jiné soutěže mají zhruba stejnou kvalitu jako právnický titul ze slovenské vísky Michala Haška. A mimochodem: i u Salonu vín, zaštítěného také ministrem zemědělství, vždy mějte na paměti, že jde kromě vín i o politiku. A ta ničemu dobrému obvykle nepřeje.

ilustrace: Profimedia.cz