(koronavirus) Co jsme se dozvěděli z live streamu Anti-Panic Conference

AntiPanic_studio

Vzkaz české byznysové špičky z Anti-Panic Conference, na které vystoupila i bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová: „Propojujme lidi, naslouchejme zákazníkům i zaměstnancům, klíčem k překonání krize je komunikace.“

Více než 6 tisíc účastníků, 11 řečníků a 100 nominovaných lídrů napříč obory, kteří se mohli přímo zapojit do diskuse a hlasování k tématům, která souvisejí s aktuální krizí a jejími dopady na český byznys a společnost obecně. To jsou výsledky unikátní live stream Anti-Panic Conference. Připojila se i Madeleine Albrightová, která s odkazem na současnou situaci v Maďarsku uvedla, že je třeba být na pozoru, aby i v době krize kolem epidemie koronaviru ve světě zůstala zachována demokracie. 

Hlavním poselstvím příspěvku Madeleine Albrightové bylo upozornění na nebezpečí izolace, do které se mají tendenci rodiny, firmy i státy v kritických obdobích uzavírat, a také nebezpečí volby „jednoduchých řešení“, která mohou být předkládána ze strany státu a v důsledku vést k omezení svobody, za niž lidé tak dlouho bojovali. Řešením je z pohledu Albrightové v propojení firem, vědy a státu, resp. i států mezi sebou, s cílem adresovat jednotlivé problémy.

Diskuse se zúčastnili představitelé české byznysové komunity, například Taťána le Moigne, šéfka českého Googlu, Tomáš Salomon, šéf České spořitelny, Tomáš Šebek, zakladatel uLekare.cz, viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar, šéf Alzy Tomáš Havryluk a další. Akci organizoval kreativní producent Yemi A.D. ve spolupráci s inovační firmou Unicorn Attacks a poradenskou společností Deloitte. Ti tak dali za vznik novému digitálnímu formátu pro veřejnou debatu, který v kritickou dobu celostátní karantény přinesl byznys komunitě důležitý vhled a pozitivní ukázky řešení současné situace. Data zpracovala výzkumná agentura Ipsos.

Během dvouhodinové debaty moderované novinářem Filipem Horkým vystoupili zmínění řečníci se svými příspěvky, na které pak mohla přímo reagovat celkem stovka vybraných zástupců českých firem a odborníků, kteří významně ovlivňují dění v Česku. Ti mohli formou sdíleného chatu ovlivňovat vývoj témat debaty. Připravené pro ně bylo také on-line hlasování ke 3 klíčovým otázkám, ve kterém mohli odhadovat možné scénáře dalšího pokrizového vývoje. 

V něm se většina shodla na tom, že stávající omezení mohou malé a střední podniky ustát nejdéle do konce května i na tom, že klíčovým krokem ze strany státu je především podpora zaměstnanosti a udržení pracovních míst, naopak jako nejméně efektivní nástroj vidí dotování ušlých zisků. Neshodli se v otázce, jaký vývoj čeká tradiční český průmysl. Polovina predikovala, že krize jeho vývoj akceleruje, druhá pak spíše to, že jej zastaví či alespoň zpomalí (kompletní výsledky hlasování níže).

Co během unikátní konference mimo jiné zaznělo?

Taťána le Moigne z Googlu považuje nynější období za zlomové, kdy se bude hovořit o době „před Covidem a po Covidu“. Současně připomíná příležitost ke skokové transformaci a efektivnějšího využití digitálních nástrojů nejen ve firemní sféře, ale také například ve školství. Zároveň příznivě zhodnotila postoj Čechů: „Doba vygenerovala velké množství pozitivních příkladů. Jsme svědky obrovské energie, solidarity, disciplíny, lidskosti, akceschopnosti, kreativity a praktičnosti. Češi se předvádějí v nejlepším možném světle, mám kontakty s kolegy z jiných zemí. Nemáme se za co stydět a jako národ se s tím vyrovnáváme velmi dobře.“

Směrem posílení skrz technologie se ve svých úvahách vydal i Tomáš Šebek se svým projektem uLekare.cz, jehož prostřednictvím propojuje lékařské konzultace na dálku s možností virtuální čekárny bez nutnosti „vysedět“ si své pořadí přímo ve fyzické ordinaci. Šebek pak vidí prostředky k řešení krizové situace zejména ve spolupráci, která přinese v důsledku užitek všem, čehož příkladem je platforma Spojujeme Česko.

Tomáš Salomon z České spořitelny hovořil o zásadní akceleraci rozhodování o změnách i jejich samotné realizaci a vyslovil přání, aby se tyto pozitivní rysy přenesly i do nového „normálu“. „Systém na odklad splátek se zapojením digitálního robota jsme vyvinuli a nasadili během týdne. Jindy bych to viděl na půl roku možná déle. Jsou to nádherné příklady toho, co se dá.“ uvedl.

Radek Špicar zastupující Svaz průmyslu mluvil o šanci ke zrychlené adopci Průmyslu 4.0 či jeho složek a důležitosti orientace státu primárně na podporu řešení, výroby a dodávek od českých podniků místo překotného dovozu ze zahraničí, jenž neposouvá možnosti domácího výrobního sektoru ani jeho plné využití. Podle jeho slov české firmy napříč obory předvádí úžasné věci. „Pověst českého byznysu to výrazně zlepší. Máme nabídky od desítek firem, které chtějí pomáhat, přispět. Český průmysl potřebuje modernizaci, robotizaci, automatizaci. Býval a stále je poměrně konzervativní. Jsem přesvědčen, že tato krize ten blahodárný proces dramaticky urychlí.“

Vít Šubert z Unicorn Attacks vysvětlil důležitost pomoci malým a středním firmám, kde nejsou majitelé ani manažeři školení a trénovaní v oblasti leadershipu, krizového managementu ani agilního marketingu. „Z toho může vyplývat řada špatných rozhodnutí pod vlivem paniky vyvolané médii a okolnostmi, která však mohou mít následný fatální dopad na jejich byznys s mnohem negativnějšími dopady než je samotná krize způsobené koronavirovou situací.” varoval.

Tomáš Havryluk z Alza.cz, která každoročně před Vánocemi zvyšuje mnohonásobně průtok objednávek i personálu a krizové řízení je tak pro ně standardem řekl: „Svět po Covidu bude odlišný od toho starého. Pro někoho bude lepší, pro někoho bohužel horší, v každém případě nezbývá, než se otevřít tomuto faktu, zamyslet se nad tím, jak se nové uspořádání dotýká každého z nás jako jednotlivce nebo businessu a začít pracovat na rychlé adaptaci, protože rychlost adaptace je klíčem k přežití. Zároveň zdůraznil, aby ve jménu řešení krizové situace nebyla ohrožena samotná demokracie a mechanismy, které ji chrání.”

Pavel Šiška, vedoucí partner české pobočky Deloittu, mluvil o důležitosti provádění rychlých změn uvnitř firem: „Zvlášť ve velkých a složitých organizacích teď bude rychlost v zapojování nových nápadů rozhodovat o jejich úspěchu a neúspěchu.“ Podle něj nynější krize ukazuje, že by měly podniky více sázet na digitální technologie.

Svou reakci na stávající krizi připojil i spoluorganizátor konference Milan Šemelák z konzultantské společnosti Unicorn Attacks: „Optika lídrů v byznysu se změnila, hlavně u malých lokálních firem vidíme mobilizaci. Těch příkladů je celá řada, třeba pražská čokoládovna Steiner a Kovarik umožňuje koupit čokoládu a darovat ji lidem v první linii, což je cesta, jak si zachovat příjem a zároveň udělat něco dobrého.“

Tanja Vainio, ředitelka globální skupiny ABB Robotics Tier 1, která pochází z Finska a v současnosti žije i s rodinou v Praze, kladla důraz na dlouhodobou strategii a zodpovědnost lidí ve vedoucích pozicích dobře komunikovat svým týmům současné změny v souladu s dlouhodobým dopadem. „Je na nás, abychom doručili lidem to správné sdělení a motivovali je. Náš obor robotiky je odvětvím budoucnosti a právě zažívá revoluční pokrok. Jsem ráda, že mohu být u toho a věřím, že i zde najdeme pro současnou situaci řešení.”

Petr Rokůsek, zakladatel Nano Energies, se opřel do lídrů, kteří současné situace zneužívají pro vlastní prospěch a zdůraznil význam decentralizace: „Vidíme, že změny zespoda fungují, jako je tomu třeba ve školství, zatímco změny zeshora často kolabují, protože ta rutina v rychle měnícím se světě už nemá sílu.”

Autor konceptu konference Yemi A.D., šéf agentury JAD Productions uvedl vlastní příklad z reakce na karanténu, kdy se svým týmem převedl za jeden víkend celý provoz tanečního studia Dance Academy Prague na live stream. „Otevřeli jsme tak dveře dalším stovkám studentů i rekreačním fandům tance. V době karantény se tak mohou každý den spojit se svou komunitou a udělat si pod vedením lektora taneční trénink ve svém obýváku. Výuku jsme se zavázali po dobu karantény zpřístupnit všem zájemcům zdarma.”

Yemi_Subert_Semelak

Jak dopadlo hlasování skupiny Essential 100: domácích i zahraničních zástupců českých firem a odborníků, kteří významně ovlivňují dění v České Republice?

Jak ukazuje vyhodnocení zpracované agenturou Ipsos, na chatu rezonovala témata ohledně ekonomické a finanční situace firem, zazněly i obavy z přílišného zasahování státu do soukromého podnikání například schválením vládního úvěrového moratoria. Obavy o dopad krize potvrdilo i hlasování Essential 100. 80 % z nich je přesvědčeno, že malé a střední podniky (v rozmezí OSVČ až 200 zaměstnanců) vydrží v rámci současných opatření maximálně do konce května, čtvrtina dokonce odhaduje pouze do konce dubna.

Roli státu vidí odborníci zejména v podpoře zaměstnanosti a udržení pracovních míst, shodly se na tom dvě třetiny z nich. Pro necelých 30 % by představoval řešení odklad daní a poplatků státu.

Dodávají také, že rolí byznysu, byť nevděčnou, je mimo jiné upozorňovat na negativní dopady přílišných a dlouhotrvajících vládních opatření, která mohou mít na kvalitu života z dlouhodobého hlediska zásadní vliv.

V odhadech dopadů krize na tradiční průmysl nejsou odborníci z Essential 100 jednotní.
55 % očekává akceleraci tradičního českého průmyslu, 42 % naopak jeho zpomalení. 

Diskutující však vidí v krizi zejména příležitost. Pokud si průmysl projde zásadní katarzí, lze se ptát, co může být po krizi jinak a lépe a jaká podoba průmyslu je žádoucí.

Hledání pozitiv a řešení bylo leitmotivem celé diskuse. Odborníci zdůrazňovali nutnost naslouchání a aktivní komunikace směrem ke svým zákazníkům i zaměstnancům, které je třeba aktivně zapojit do všech probíhajících změn. Velkou příležitost také vidí v propojování světů – malých a velkých firem, soukromého a státního sektoru a také zapojení akademické sféry, neboť nejsilnější kreativní momenty vznikají z diverzity.