Mike T. : Využít roku Opice

IMG_5017_r2

Makat na sto procent a pak všechno spálit a jít dál, říká o svém hudebním přístupu Mike Traffik, spolumajitel úspěšného labelu Bigg Boss a producent kapely PSH.

IMG_5085_r
Být dobře oblečený – to by se mělo chápat jako standard, ne jako bonus.

Loni objel s kapelou víc než 160 koncertů. „Strašně mě to baví, ale někdy je to fakt náročný. Když máme koncert, rád si dám na uvolnění drink, ale ke konci turné už alkohol nepiju.“ Mike se v kondici udržuje jógou, kterou cvičí se svou přítelkyní – instruktorkou jógy, každý týden chodí do sauny, běhá a posiluje. Aby toho nebylo málo, Mike se svým společníkem Jakubem Čermákem otevře letos v dubnu v Krymské ulici vlastní restauraci ve stylu asian fusion. „S Jakubem jsme dlouhá léta dělali různé gastronomické výlety a ochutnávky, takže je to takový logický krok, a hlavně dlouhodobé přání nás obou,“ říká producent, který vystudoval hotelovku, a než se vrhnul na muziku, vařil na Pražském hradě. „Na nedávné cestě po Vietnamu jsme si najali průvodce a ten mi řekl, že tenhle rok je rok Opice, příznivý pro podnikání. Tak uvidíme,“ doplňuje s úsměvem Mike, který na naši schůzku přišel celý v černém. „All black je moje uniforma, zvlášť v případě, když mám kocovinu, jako dneska.“

Bez řetězu

Na rozdíl od jiných rapperů je oblečen poměrně střídmě, žádný výrazný zlatý řetěz na krku nebo nadupané sneakers, ale jednoduché černobílé Converse. Sám připouští, že v módě poněkud dospěl. „Vždycky je tam nějaký ‚touch‘ z rapu, ale snažím se to oživovat i jinými prvky z klasičtější módy. Dřív jsem nosil široké mikiny bez úpletu sahající až skoro po kolena, to už bych si dneska asi nevzal,“ směje se. „V poslední době jsem si třeba oblíbil sáčka, košile nebo pérka Lloyd, která jsem sehnal za zlomek ceny v secondhandu Fifty-Fifty na pražských Vinohradech. Tam se dají najít naprosto luxusní kousky za pár korun. Navíc víte, že ty samé nebude mít půlka Prahy.“

IMG_4880_r

Trendy ani značky ho moc nezajímají a nakupuje spíš pocitově. „V Česku je obecně takový nešvar, že dobře mají chodit oblečené jen celebrity nebo lidé, kteří jsou víc vidět. Vnímá se to spíš jako přidaná hodnota ke společenskému statutu, než že by to měl být prostě standard,“ míní producent a přiznává, že jestli na něčem ujíždí, tak jsou to hodinky. „Vnímám je jako jediný mužský nositelný šperk. Mám rád klasické ručičkové, fenomén Casio G-Shock nebo staré primky a v poslední době také jachtařské hodinky,“ říká s nadšením Mike, kterého možná jednou spatříte, jak si to brázdí ve své loďce Vltavou, je totiž licencovaný říční kapitán, kterého letos na jaře čeká i moře.

IMG_5168
1. Chilli. Bez toho si nedokážu představit svůj denní stravovací režim. 2. Časopis. Máme oba s přítelkyní blízko k designu a architektuře, a tady hledám inspiraci i pro svou restauraci. 3. _Kočka pro štěstí putovala měsíc a půl z Vietnamu a doufám, že mi štěstí přinese. 4. _Brýle značky VonZipper. Mají skvělá tmavá skla, sedí mi. Mám jich víc, ale nemůžu si pomoct… 5. _Diář Big Boss v designu od Kristiny Ambrozové. 6. _Klíčky od BMW. Mám rád fortelné německé značky, v BMW jezdím už déle než 10 let a neměnil bych. 7._ Propiska BMW. Vyfasoval jsem ji spolu s autem, kde denně vyřizuju spoustu telefonů, které ve studiu nestíhám, takže propiska a diář jsou nutností. 8. _Placatka. S přítelkyní hodně cestujeme a placatka s domácí pálenkou se hodí i jako dezinfekce. 9. _Voňavka Juniper Ridge. Pevná, skvělá, praktická na cestování, protože se nerozbije. 10. _Pero Kaweco mám rád. Všude mám nějaké tužky a propisky, protože si dělám neustále poznámky. 11. _Hodinky. Sbírám. Mám rád jak staré „primky“, tak třeba plastové digitálky.

Kde to mám rád…

oblíbená restaurace: Osteria da Clara, ta je boží. Pak Jelica na Zlíchově nebo Sansho od Paula Daye.

oblíbený bar: Když do baru, tak do baru U Nemožných… Taky rád zajdu třeba do Lokálu nebo do hospody ke Kurelům, kde se nekouří a mají tam dobré pivo a dobré burgery.

oblíbený obchod: Mint shop a secondhand Fifty-Fifty. Tam jsou úplný poklady.

oblíbené místo: Orthodocks Yacht Club na Císařské louce

Text: Viola Černodrinská / Foto: Ivy E. Morwen