Mr Vertigo: Zemanův odraz

$_32

Mr. Vertigo je naším špionem přímo v lůně českého showbyzu a politiky

Když jsem si koncem dubna přečetl, že s prací prezidenta Miloše Zemana jako instituce je podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi spokojeno 57 procent Čechů a že podle nadpoloviční většiny lidí Zeman plní své předvolební sliby, je prezidentem nás všech a ke všemu ještě vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí (42 procent občanů), musel jsem se rychle ujistit, jestli je fakt řeč o mé vlastní zemi. Tohle přeci nejsem já, zhrozil jsem se: interně ani externě. Člověk nemusí být George Clooney, ale tohle?

Zapomeňte na politiku, tou se tady rozhodně nebudeme trápit. Úplně stačí, že nás jí každou neděli v poledne dvě hodiny a dokonce hned na dvou kanálech ČT zle trápí moderátor Václav Moravec a jeho hosté, k nimž často patří takoví sympaťáci a fešáci jako třeba Vojtěch Filip nebo Tomio Okamura. Beru to jako jisté memento horších časů, protože současně na dvou kanálech nás na vrcholu své dekadentní slávy netrápil ani Miroslav Donutil, taky populární lidový vypravěč.

Na zprávě o Zemanovi mě nejvíc zarazilo, že podle téměř poloviny mých spoluobčanů vytváří v zahraničí dobrý obraz Česka. Fakt? A jaký asi? Když totiž mluvíme o obrazu, beru to i esteticky a kulturně. Třeba jako když nás na Eurovizi, přehlídce nejhoršího (téměř) hudebního kýče, reprezentují (téměř) kluci z Kabátu. Jaký obraz o Česku v zahraničí asi vytvářejí? No, řekněme, že vzhledem k rakouským vousatým zpěvačkám nebo masakrům z Východu samozřejmě ještě poměrně civilizovaný. A to, i když případně dají na playback svůj známý flák „Má ji motorovu“.

Co ale Zeman, neustále kouřící a špatně oblečený starý unavený muž, co se stále obtížněji šourá o holi, sem tam upadne na schodech a nejradši se kamarádí se soudruhy z Ruska, kteří často vytvářejí stejný obraz? Hlavy státu, čímž hromadně myslím prezidenty, premiéry, diktátory, autokraty nebo i novodobé turecké sultány, totiž skutečně v zahraničí symbolizují své země. Právě skrz ně cizinci často vnímají i tamní lidi, jakkoli to je samozřejmě v případě politiků nefér. Spousta lidí si prostě myslí, že podobně jako hlava státu vypadá i zbytek země.

Když například Itálii vedl Silvio Berlusconi, viděli všichni bunga-bunga z nezletilými dívkami z Afriky. Když Česku prezidentoval Václav Havel, považovali nás ve světě za bohémy a taky kolébku demokracie v postkomunistickém světě, byť spousta Čechů demokracii i bohémy nenávidí. A když Ameriku zase vedl texaský vtipálek George W. Bush… Byly to určitě veselejší časy, než když ji teď vede Donald Trump. Za Bushem bylo sice několik válek, i ty ale vypadají jako větší legrace než Trumpovy pozlacené mrakodrapy sovětského stylu.

Takže jaké lidi – obraz o Česku – asi vidí v zahraničí za Zemanem? Díkybohu, že náš prezident už aspoň odložil východní beranici s kšiltem, v níž k nám kdysi v roce 1989 promlouval na Letné. Za ní jste totiž mohli vidět snad jen vodku a samoděržaví – to v lepším případě. I tak za Zemanem dodnes nejspíš uvidíte národ, co moc nedbá na oblečení. Nejde přímo o německou estetickou topornost Angely Merkelové, jíž jako by oblékali designéři Volkswagenu, to spíš jistou knedlíkovou beztvarost.

A zahledíte-li se našemu prezidentovi do tváře, uvidíte i méně zdravou životosprávu: hodně cigaret, tuku, piva a smetanových omáček. Takže nás Zeman v zahraničí vlastně skutečně reprezentuje celkem dobře: věrně. Ostatně nalijme si pravdu: na hlavu vypijeme nejvíc piva na světě, patříme mezi nejobéznější národy, skoro nejvíc umíráme na rakovinu tlustého střeva a nejradši všude chodíme v outdoorovém oblečení a pohorkách, které taky oslavují beztvarost. Máme vlastně štěstí. Prezidentský obraz o nás moc nelže.