(očima ženy) A dost. Končím!

portretovka

Pokaždé když se my holky sejdeme na kafe, nebo víno, je předem jasné, kam budou všechny body debaty vést. Neberte to tak, že byste za všechny problémy v dámském světě mohli vy, protože právě často tím problémem bývá vaše absence. Nicméně to je vše, čím vám teď pohoním ego, protože dnešní doba přináší několik, často právě pro něžné pohlaví nepochopitelných úkazů…

Prozření

Tentokrát jsem se zamyslela (rozčílila?) nad tím, jak se z mužských životů v mnoha případech potichu vytratil zvyk zvát holky na rande, nebo nosit kytky, nebo třeba rozdávat komplimenty. Ve zkratce – dlouho jsme já i spousta jiných žen nezažily, aby byl chlap, se kterým zrovna navazujeme kontakt, jakkoliv aktivní. K čemu jsem se pak ale dopracovala je, že si to vlastně děláme samy. (ostatně jako všechno) Tak dost, takhle už to dál nejde!!

Vůbec nechci tvrdit, že vy chlapi se vlastně chováte jako takové loutky. Nezpochybnitelný fakt ale je, že podle toho, jak k vám přistupujeme, se necháte docela snadno ovlivnit. Kór když to hraje do karet vám samotným. (rozuměj – když vám to usnadní život) Když totiž holka nabyde dojmu, že nemá smysl ztrácet čas s nějakým oťukáváním a rovnou se zeptá, jestli třeba „nepůjdeme někam na kafe?“, nedá tudíž prostor chlapovi, aby byl tím, kdo zve (ne někam, ale na regulérní rande, snad i do určitýho podniku, nebo na určitý místo), a ještě to zabije naprosto neatraktivním a neurčitým „nepůjdeme někam?“, a jako kam?????!

Why not?

Pak se právě stane to, že zase sedíme u vína, snažíme se rozluštit nějakou vztahovou šifru a tváří tvář se potkáme se skutečností, že si samy můžeme za to, co nás aktuálně nejvíc sere. Paráda… Kdybych sem mohla dát emoji tý holky, co se chytá za hlavu, právě teď bych to udělala.

To samý v bledě modrým je naše neuvěřitelná schopnost říkat úplný kraviny, který jsou od pravdy na hony vzdálený a naprosto zbytečný. Tak třeba: „No podívej, támhleta holka si nese kytku, no to je trapný!“ Pak si můžeme být naprosto jisty, že už nikdy žádnou kytku neuvidíme, natož abychom ji jako romantické gesto obdržely :):):):):):)

Ponaučení zní: POZOR! Pánové, neposlouchejte dámy. A když vám nějaký náš výrok jó vyrazí dech, radši se ještě přeptejte, co to jako mělo být. Pravděpodobně to byla nějaká bezmyšlenkovitá hovadina.

Rozhodla jsem se (aspoň za sebe), že s tím budu bojovat, což znamená dávat si sakra pozor na jazyk a nemluvit dřív, než to bude nevyhnutelně nutné. (tak asi jenom až budu tázána?) No, uvidíme, jak to půjde dál…

Text: Simona Redlipska