(OČIMA ŽENY) Jak se s náma domluvit

Snímek obrazovky 2017-10-13 v 12.33.57

Pokaždé, když se my holky sejdeme na kafe, nebo víno, je předem jasné, kam budou všechny body debaty vést. Neberte to tak, že byste za všechny problémy v dámském světě mohli vy, protože právě často tím problémem bývá vaše absence. Nicméně, to je vše, čím vám teď pohoním ego, protože dnešní doba přináší několik, často právě pro něžné pohlaví nepochopitelných úkazů…

Komunikace mezi lidmi je naprosto klíčová věc pro udržování jakýchkoli vztahů – na tom se, doufám, všichni shodneme. Ve finále je úplně jedno, jestli se domlouváte s mámou, manželkou, dcerou nebo s kteroukoli ženskou. Je to prostě jiné, než domluva se starým známým, jestli půjdete radši na pivo, nebo na whiskey, přičemž zjistíte, že radši na obojí.

Na ženský to chce jen větší připravenost a v neposlední řadě taky vědět, že to bude jiná debata, než s těmi kámoši. A ano – i v dnešní době, kdy je rovnoprávnost velice cool. Komunikovat s námi je možná někdy noční můra, protože ať se vám to líbí nebo ne, máme často mnohem větší schopnost se bez problému ke všemu vyjádřit. Na volbě slov v téhle fázi až tolik nezáleží. Jediné, co pak potřebujete, je mít koule a ne jen kývat, ale pěkně od plic mluvit, komunikovat, neházet za hlavu ty holčičí kecy a jednat!

Budiž vám útěchou, že všechny ženy nejsou na jedno brdo a že ne s každou to bude tak těžké. S většinou ale jo, pravděpodobně. Sama můžu říct, že můj radostný život po dvacítce mi občas naruší situace, které mě opravdu vyvedou z míry, a někdy to nejsou, světe div se, chlapi. Jsou to čím dál tím častěji plus minus stejně staré a nonstop fňukající slečny. Ať už je důvodem cokoli (co si budeme povídat, většinou je to fňuk á la já už seru na všechny chlapy světa, a to si představte tu absurditu, když to řekne takový kuře, přitom mnohem starší dámy se stále zuby nehty drží ve hře) vždycky mě zase něco hodí do klidu.

Konkrétně, třeba, když si uvědomím, jak brutálně brzy jsem přišla na to, že je zbytečné řešit některé otázky života a smrti. A to například „proč mi nenapsal?“, nebo „jak asi vidí náš budoucí vztah?“ nebo „proč mi nenapsal?“… Pochopila jsem totiž, že mi asi nechtěl napsat, protože asi náš budoucí vztah jednoduše nevidí, a protože mi teda asi nemá co psát. Ještě že mám ten dar číst mezi řádky… (kde jsem ho vzala?!)

Částečně toto berte s nadsázkou, stejně jako já beru tyto texty. Jasně, že o tom tlacháme všechny, když zrovna není něco zajímavějšího k rozebírání… Jenže – některý slečny potažmo ženy kteréhokoli charakteru to prostě vážně řeší a řešit budou, protože jim zkrátka nedochází, že s nimi nejednáte úplně fér a často si tak musí kvůli neschopnosti vašeho upřímného vyjádření leccos samy domyslet. Vcelku je to všechno jenom o rozumu a té správné vlně domýšlivosti, kterou ne každá ženská chytne hned na první dobrou.

Pokud tedy chcete, pánové, zvýšit hladinu svého klidu v duši, a zároveň zlepšit nervový stav vašich nápadnic, zkuste být upřímní (tj. hrát fér) a když vás něco opravdu sere, tak to prostě řekněte, ať už to vyzní, jak chce a pokuste se vysvětlit, proč tohle a proč támhleto a netahejte nikoho za nos. Jsme lidi, a přestože komunikace takzvaně z tváře do tváře je už dnes trochu staromódní, vsadila bych boty, že se pořád vyplatí. Chvíli to asi potrvá, ale třeba se nám pak všem bude líp dýchat a tak.

P.S. Když bych já vsadila boty, tak už to něco znamená…

Pokračování příště

Simona Hynková, Ig: @simona_redlipska