(očima ženy) Muži, kteří milují děti

portretovka

Pokaždé když se my holky sejdeme na kafe, nebo víno, je předem jasné, kam budou všechny body debaty vést. Neberte to tak, že byste za všechny problémy v dámském světě mohli vy, protože právě často tím problémem bývá vaše absence. Nicméně to je vše, čím vám teď pohoním ego, protože dnešní doba přináší několik, často právě pro něžné pohlaví nepochopitelných úkazů…

Připadá mi zcela neuvěřitelné, kolik chlápků, kteří jsou blázni do dětí a fakt regulérně tzv. „k dětem“, se teď kolem mě hemží. Naproti tomu stojím já – dvaadvacítka, kterou děti svou přítomností mnohem častěji obtěžují, než těší, a která když má náhodou pohlídat na deset minut dítě náhodných známých, pro jistotu si k tomu nalije dvojku bílého moku. Hlavně to všechno přežít bez sebemenší újmy.

Takže já a děti? To teda zatím rozhodně není dobrá kombinace. Do nedávna jsem si říkala, že ani chlap s dítětem a já není dobrá kombinace, že ani chlap a dítě sami nejsou dobrá (rozuměj atraktivní) kombinace. A hle! Pak se jednoho slunečného ráda probudím, a najednou vidím, jak chlapi, kteří mají, milují, hlídají, a jednoduše mají rádi děti, nabírají na té pomyslné atraktivitě a sex-appealu. Samozřejmě je to individuální, asi jako třeba tenis. Hraješ si podle toho, jak ty chceš a neohlížíš se na ostatní (prosím, nemysleme na čtyřhru).

Vlastně asi nepřicházím s novinkou. Pro ostatní. Pro mě to novinka je, a jsem mile překvapená, protože po všech těch poznámkách, které si o nenávisti mezi mnou a dětmi vyslýchám od rodičů už roky, cítím konečně alespoň lehký posun. Totiž když už se mi líbí chlapi s dětmi, třeba se mi časem zalíbí i jiné kombinace, viz výše, nebo prostě jednoduše i děti (ha, to pochybuju).

THE PROBLEM

A co když si dám kombinaci starší muž a menší dítě? To je často dost pekelné spojení, v němž figuruje někdo další stejného pohlaví. Ano, žena. Dostávat se do role milenky je sice krásný adrenalin, ovšem držet se na tomto postu dlouhodobě není úplně košer.

SOLVED

Poznala jsem kluka, který má u mě ten vroubek, že není o tolik starší, jak bych si představovala, zato má hezký vztah k dětem, které ovšem nejsou jeho, ale jeho sourozenců, nebo kohokoliv jiného. Jen ne jeho! Jackpot!! Možná je dobrý to zkusit takhle.

A proč to tak řeším? Protože se vůbec nezdá reálné potkat chlapa, ať už o pár let, nebo pár desítek let staršího než já, který nemá děti, anebo manželku, ba i přítelkyni. Asi je to nějaký období života, které zkouší, kolik toho mladá paní vydrží a kam až je schopná zajít. Zašla jsem už do různých koutů, a možná je na čase si říct, do kterých ještě ano, a kam už prostě rozhodně ne.

Text: Simona Redlipska