(očima ženy) Potěšení někde v dáli. Co?!

Snímek obrazovky 2017-12-04 v 18.35.41

Pokaždé když se my holky sejdeme na kafe, nebo víno, je předem jasné, kam budou všechny body debaty vést. Neberte to tak, že byste za všechny problémy v dámském světě mohli vy, protože právě často tím problémem bývá vaše absence. Nicméně to je vše, čím vám teď pohoním ego, protože dnešní doba přináší několik, často právě pro něžné pohlaví nepochopitelných úkazů…

WHAT THE FUCK?

Zdá se mi, že největším problémem v jakýchkoli vztazích je, že se kamsi podělo potěšení, užívání si jich, a nastavené to máme asi tak, jako kdyby byly naprosto automatický, samozřejmý… Ale to nejsou, a mě se to ani trochu nezdá. JE TO TAK.

Natož když zamíříme přímo do intimity, čili do sexu. Naprosto nepochopitelná skutečnost, že něco tak epickýho vůbec můžeme brát jako úplně obyčejnou a normální součást života, a tak jako „že by se to asi mělo dělat, tak to dělat budeme a hotovo dvacet.“ Tuším, že z tohohle přístupu mě brzy trefí! A nejen mě, snad i pár lidí, kteří prozřou, že tudy cesta nevede.

Pojmy s dojmy

Pod sexuálním životem bez potěšení a takříkajíc z donucení si představíte jako první akt, kdy to jeden ze dvou (víc?) dělat vůbec nechce, ale obětavě zavře oči a těch pár minut kousne… Jenomže to, o čem je tady řeč (spis), je mnohem víc alarmující – snažím se pochopit co ze sexu kdo má, pokud je úplně o ničem a všichni zúčastnění z něho nemají potěšení. Netuším. Jiskra musí být, jinak to nemá smysl.

Výmluvy mnohých, jak prostě nejde mít ve vztahu erotický napětí a chtíč pořád, XY let v kuse, neberu. To se omlouvám, ale to radši křupky a Bridget Jones! (tak uvidíme, jak dopadnu)

Potěšení jako takový se stalo společenským tabu (what?). Mluví se o něm až po páté skleničce, a odvážlivci, který se slova ujme jako první, se bez připomínek věnuje několik stydlivých úšklebků. OK.

The End

Každopádně můžeme si říct, že od toho je sex „intimní,“ aby ho vnímali jen ti zúčastnění. Co je problém, že potěšení z něj kolikrát mívají možná víc ti, kterým se o aktu zmíníme. Nevím, jestli jsem víc smutná z toho, že by někdo měl žít víc mým sexem než svým, nebo z toho, že to tak v některých případech opravdu reálně je.

Hnát se za koncem sotva se začne, je snad ještě smutnější. Pojďme si tady teda slíbit, že budeme o slastném potěšení více přemýšlet a budeme důslední v užívání si hezkých momentů, protože proto tady jsme, aby jsme si to dělali hezký!

Text: Simona Redlipska