(rozhovor) František Zeman, CEO společnosti Algotech

František Zeman_CEO Algotech

V IT se pohybuje víc než 20 let, společnost Algotech patří mezi top IT firmy v ČR a mezi jejich klienty patří například Komerční Banka, Moneta, ČSA nebo IKEM. Patří k titánům českého tech průmyslu a krom toho je neuvěřitelně zajímavou osobností. 

Fr.Zeman_Algotech

Jste muž mnoha zájmů. Prozraďte, býval jste už jako malý kluk “zažraný” do počítačů?

Ani moc ne, vyrůstal jsem v době, kdy jsme byli více na fotbalovém hřišti a počítač byl maximálně ZX Spectrum a ten měli pouze dva spolužáci.

Co vás na IT oborech fascinuje nejvíce?

Neustálý vývoj a možnost se učit nové věci. Technologie ve většině případů lidem pomáhají, a to mě také fascinuje.

Vaše společnost Algotech pomáhá lidem a firmám v mnoha oblastech. Mohl byste konkrétně popsat, jak Algotech funguje a na co jste nejvíc pyšný?

Nejvíc jsem pyšný na lidi v Algotechu. Nebýt jejich umění a chuti se učit nové věci, nedotáhli bychom to nikam.

Zabýváte se také tématem sociálních sítí. V čem v dnešní době vidíte jejich největší přínos a naopak jejich největší úskalí?

Spíše v nich cítím úskalí. Někde jsem četl, že jeden „like“ pod naším příspěvkem v nás vyvolá stejný pocit „štěstí“ jako panák dobrého rumu. Tím vlastně vzniká závislost na těchto sítích a může se to stát společensky nebezpečné. Začít a končit den s mobilem v ruce prostě není dobře. Radši si dám toho panáka J

Na kolika sociálních sítích vy sám aktivně fungujete? Baví vás? :-)

Aktivně pouze na LinkedInu, kde se snažím hledat příspěvky, které mi pomůžou rozvíjet se. Také se mi zdá, že tato síť je používána lidmi, kteří nemají potřebu šířit „hejty“ a negativismus.

Jaký je váš názor na generaci mileniálů, tzv. elektronických dětí? Mnozí z nich odmítají tradiční pracovní režim “od devíti do pěti”, preferují pracovat z kaváren a milují cestování. Vnímáte je jako generaci, která požaduje poněkud víc, než si zaslouží?

V tomto ohledu zastávám „nemainstreamový“ názor. Myslím si, že mladí jsou stejní jako byly předchozí generace. 20 % hvězd, 60 % průměrných, 20 % těch, kteří na sobě potřebují více pracovat. To, že mají možná ze začátku jiné návyky, je pouze chyba naší generace, protože jim nejdeme správně příkladem. Když budeme dobrými lídry a povedeme mladší generaci správně, tak žádné vámi zméněné fenomény nebudou existovat. Z vlastní zkušenosti vím, že mladí jsou skvělí a pokud jim dáme prostor a dobře je vedeme, tak umí měnit svět. Vše je jen na nás.

Vaší parketou jsou také startupy? Do jakých projektů jste již investoval a proč?

Máme dvě hlavní investice. Jedna je v oboru IT https://www.signageos.io/. Jedná se o řešení pro zobrazování stejného obsahu na různých typech obrazovek. Taková integrační sběrnice, pro Content Management systémy, které plánují a spravují například obrázky nebo videa. Tato firma má mezinárodní ambice a její zákazníci jsou dnes z celého světa. Nyní je největší Japonské NEC.

Druhá investice je do společnosti MyTimi www.mytimi.cz. Jedná se o investici úplně mimo IT. Společnost pomáhá lidem s různými úkoly a šetří jim čas. První období této firmy je velká jízda a ukazuje se, že si lidé opravdu svého času váží a jsou ochotni za jeho ušetření i utratit pár korun navíc.

Jaké jsou vaše plány na startupové scéně do budoucna?

V tomto ohledu jsem reaktivní. Musím věřit lidem, kteří start-upy dělají a potom jsem ochoten se podívat na projekt blíže. Bohužel startupová scéna je plná lidí, kteří jsou odborníky na „rising“ peněz, ale vůbec nepřemýšlejí o produktu, business modelu, o tom, jak udělat firmu profitabilní atp. Hodně je to také vidět kolem nás a na veřejně známých případech.

V dnešní uspěchané době je kladen důraz především na výkon. Stále více lidí se ale potýká se syndromem vyhoření. Jaký je podle vás recept na tzv. work-life balance?

Když děláte, co vás baví, jsem přesvědčen, že se syndrom vyhoření nedostaví. Nejhorší je nutit se do věcí, které mě nebaví a dělat je jenom z povinnosti. Občas takové chvíle samozřejmě nastanou a jsou nutné, ale mělo by jich být co nejméně.

Jak si nejlépe odpočinete? Jaké jsou vaše koníčky?

Mám životní „stůl“ postaven na čtyřech nohách. Rodina, letadla, kytara a Algotech. Pořadí různě střídám. Rozhodně nemám jedinou chvilku, kdy bych nedělal nic, ale to prý také není dobře. Uvidím, možná časem dostanu do programu i nicnedělání. V kondici se udržuji běháním a dlouhými procházkami. Jednou za týden skočím i do tělocvičny, ale neberu to už tolik vážně. Hraní na kytaru a létání je mým velkým koníčkem a věnuji jim všechen čas, který mi zbývá. Působím příležitostně jako letový instruktor a snažím se předávat svoje zkušenosti na mladé piloty, kteří mají velké letecké plány. Na kytaru hraji od 12ti let, ale měl jsem pauzu přes 20 let. Původně jsem myslel, že na ni budu balit holky, ale to se mi nikdy nepovedlo. Dnes jsem přišel i na jiné výhody. Například mi dělá velkou radost, když můžu pobavit i třeba menší skupinu lidí, dělat jim zkrátka radost. Hrajeme společně se spolužákem se základky a je to úžasné, vracet se do těch let alespoň tímto způsobem.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Běžně vstávám před šestou hodinou ráno a alespoň 30 minut cvičím – na kytaru. Pak pomalu vyrazím na metro a užívám si po celý den schůzky s kolegy a zákazníky, někdy je den zakončen nějakou pracovní večeří. Někdy se věnuji dceři a rodině. Nezanedbávám ani sport. Věřím v lidskou komunikaci, takže se počítač a podobné pomůcky snažím využívat během dne co nejméně. Někdy se mi podaří den proložit i létáním, ale to má svoje místo spíše o víkendu. Pokud chystáme nějaké kytarové vystoupení, tak je pár týdnů před ním více večerů věnováno zkouškám. Priority svých životních poslání a koníčků střídám, ale pravda je, že ti nejbližší budou vždy číslo jedna, i když to tak nemusí vždy na první pohled vypadat.