(rozhovor) František Zeman, ředitel Algotech o IT udržitelnosti a o tom, jak se bránit digitální demenci

František Zeman, CEO společnosti Algotech (kopie)

František Zeman je v čele společnosti, která již pracovala s firmami jako třeba Škoda Auto, IKEM, Akademie věd, Moneta Money Bank. V dlouhém seznamu následují další firmy, několik pojišťoven a bank a několik akademických institucí. Jak zvládat život u obrazovek, jak budovat kariéru a i tom, jak zvládat výchovu dětí…

Vzpomenete si, kdy jste poprvé seděl u počítače?

 Bylo to někdy v roce 1986 a jednalo se o ZX Spectrum, což byl jeden z mála stolních počítačů. Tehdy byl tento stroj populární, ale i v případě ZX Spectrum nebo Commodore 64 se jednalo o hračky, na kterých jsme vytvářeli jednoduché programy nebo hráli hry. Na pracovní použití moc nebyly.

Napadlo vás tehdy, jak bude vypadat IT v roce 2020?

Rozhodně jsme si nemyslel, že budeme moct sedět doma a řešit pracovní věci s kolegy na videu v HD rozlišení bez jakýchkoliv problémů. To jsem si tedy ani ve snu nepředstavoval.  Ačkoliv jsem z oboru a rozumím tomu, jak to funguje, tak mě svět informačních technologií pořád fascinuje a jeho vývoj považuji za zázrak. A kdybyste se mě zeptal, jak bude IT vypadat za 20 let, tak řeknu, že opravdu nevím. Je spousta povolanějších lidí, kteří vědí, co teď technologičtí giganti vyvíjejí, ale můj osobní názor je, že dnešní technologie naráží na hranice využitelnosti. Ten názor mám ovšem už 15 let a najednou někdo představí dotykový telefon a my můžeme dělat dělat videokonference z mobilu, i když stojíme uprostřed lesa. Ten mobil má navíc mnohonásobný výkon oproti PCčku, které jsme používali před 15 lety. To jsme si skutečně nepředstavoval a jestli to bylo v tom roce ‘95 nebo je to teď v roce 2020, pořád to beru jako neskutečnou věc a rozhodně ne jako samozřejmost.

Vyvíjí se ale také hardware, stolní počítač dnes už prakticky nikdo nepoužívá, máme dotykové obrazovky. Kdy nastane doba, že si necháme implantovat čip do předloktí?

Těžko říct, ale když jsem teď koukal na start rakety SpaceX a porovnám ovládací panel, který měli v Apollu a který tam mají dnes, krásně vidíte vývoj IT za 60 roků. V Apollu měli asi 3 tisíce knoflíků, zatímco ve SpaceX konflíků bylo 30 a všude byly samé dotykové obrazovky. Mně jako pilotovi dotykové obrazovky nevyhovují, když se vám letadlo třese, je mnohem jednodušší otočit knoflíkem než prstem trefovat malou obrazovku. Možná jsem jediný, ale pro mě je daleko větším potěšením točit knoflíkem. Dnes už je samozřejmě hodně systémů autonomních, ale ani tak si nemyslím, že člověk z letadel nebo aut úplně vymizí. Neměli bychom se plně spoléhat na stroje, pak totiž nebudeme schopni řešit nestandardní situace. Mám v autě adaptivní tempomat, ale nikdy by mě nenapadlo se na něj stoprocentně spoléhat.

V této souvislosti se mluví nejen o autonomních vozech, ale také chytrých domácnostech nebo dokonce chytrých městech. To už opravdu zní jako sci-fi.

Většina uživatelů vůbec netuší, že z pohledu infrastrukturního IT dojde ke 100% cloudizaci. Velmi málo lidí a firem bude využívat vlastní úložné prostory nebo si stavět serverovny. Aplikace, data, všechno bude v cloudu v datových centrech, které někdo profesionálně spravuje. S tím souvisí i “chytření” domácností a měst. Už dnes je téměř vše, co koupíte, ovládané přes wifi a nějakou appku v mobilu. Já žiji ve třech domácnostech, v jedné chytrou domácnost mám, ve dvou jen částečně, ale kdybych to neměl, vůbec nic se nestane. V této oblasti zatím neexistuje žádná standardizace a kompatibilita. Pro širší využití chybí někdo, kdo to zastřeší a trh to akceptuje. Zatím je to také velmi drahé, když si chcete vybavit třípokojový byt chytrou domácností, počítejte s investicí nejméně 200 tisíc. To mi přijde dost drahé na to, abych si mohl z gauče vypnout světla nebo zapnout topení.

Některé státy jako USA, Británie nebo Čína spustily 5G sítě už na konci loňského roku. Konspirační teorie dokonce spojují jejich spuštění se vznikem nového typu koronaviru. Mohou mít sítě páté generace vliv na naše zdraví?

Já nejsem rádio technik a rozhodně nejsem příznivcem konspiračních teorií, proto si nemyslím, že by chtěl Bill Gates někomu dávat injekce s čipem, aby je ovládal. Zdá se jako hloupost, že by 5G vlny způsobily koronavirus. Zatím ale nikdo neví, jaký vliv to bude mít na lidský organismus z dlouhodobého hlediska. Délka těch vln je skutečně výrazně kratší než v případě 4G sítí. Nebral bych to ale jako něco, co by mělo lidstvo ohrozit, za sebe ovšem říkám, že bych nechtěl bydlet v blízkosti 5G vysílače, stejně jako bych nedal wi-fi do pokoje malému dítěti.

František Zeman, CEO společmosti Algotech

Umíte si představit, jak by to vypadalo, kdyby se koronakrize stala před 20 lety?

Technologie, které v současnosti prakticky v přímém přenosu informují, ať už relevantně, nebo ne, a zároveň síří pocity hrůzy a strachu, by v té době nebyly. Také před dvaceti lety média hýbala světem, jednalo se ale výhradně o tištěné noviny, rádia a televize. Dneska se online přímo v mobilu dozvíme i o tom, že se sousedce zlomila na zahradě pampeliška. Za největší vyděšení nemohou politici ani virus, ale média. Že se z ČT24 stal “koronakanál” považuji za diskutabilní, dva měsíce tam nebyla žádná jiná zpráva než koronavirus, ale jsou na to různé názory a nejsem na to odborník.

Stále je na trhu nedostatek “ajťáků”? Pořád platí, že při nástupu požadují K+K, tedy kilo a káru?

Obecně takových lidí moc není a vlastně jsem o této definici nikdy neslyšel a takový člověk nemá u nás ve firmě co dělat, protože obvykle nic neumí. Chybí mu pokora – základní zkušenost a ocenění vlastních znalostí. To ale neznamená, že by se na podobné podmínky u nás člověk nedokázal vypracovat. Dnes je ale i nedostatek sběračů jahod, jak jsem se z médií dozvěděl, protože to prý není pro Čechy dostatečně důstojná práce, ale ajťáky dělat také neumí. Je to především o tom, jakou máte ve firmě kulturu, jak se k lidem chováte, zda se u vás cítí bezpečně, mají kariérní růst, jsou si schopni vydělat tak, aby se měli dobře, a pokud takové prostředí dokážete vytvořit, pak problém se lidmi nemáte. Proto to většinou není o penězích. Pokud se někdo rozhodne odejít, bývá to z jiných důvodů, než je výše platu. Příčina bývá v drtivé většině případu v něčem jiném. Obecně si ale myslím, že bude líp, právě proto, že lidé budou mít zase větší pokoru.

Máte zajímavé koníčky, kromě hraní na kytaru je to také létání, pomáhají vám se odreagovat od stresu?

Ano, patří mezi mé čtyři pilíře work-life balancu. Mám rodinu, firmu, kytaru a létání. Věnuji se tomu téměř na denní bázi. Je to pro mě důležité, cítím tam určitý posun, myslím tedy, že se v hraní i létání zlepšuji a také mě to čím dál tím víc baví.

Bojujete tím, proti digitální demenci, před níž ve své knize varuje neurovědec Manfred Spitzer?

Samozřejmě, přísun digitálních informací má za následek, že lidi blbnou. Začalo to tím, že jsme si začali ukládat telefonní čísla do mobilu. Dříve jsme si čísla nejbližších rodinných příslušníků i kamarádů bez problémů pamatovali, dnes když sedíte v hospodě a s někým se bavíte, tak bez Wikipedie se prakticky neobejdete. Když jsme teď dva měsíce suploval učitele, zjistil jsem, že už si nepamatuji základy matematiky ze 6. třídy. Podíval jsem se ale na internet a hned si to osvěžil. To ale může znamenat, že lidé nebudou mít takový přehled, protože se zkrátka vždy spolehnou na to, že si vše ”vygůglí” a nebudou se pak nic učit. Schválně si  zkuste vzít mapu a vyrazit někam, kde jste předtím nebyli. To už dnes zvládne málokdo. Podle navigace už dneska jezdíme i z domu na chalupu, abychom věděli, kde zahnout doprava nebo doleva. Jedeme tam totiž teprve po tisícé :-)

Steve Jobs i Bill Gates vychovávali své děti s přísnými pravidly ohledně technologií. Jak to máte u vás doma?

Děti máme 12 let od sebe. Starší dcera, ta zařízení sice umí používat, ale nemyslím si, že by to přeháněla, přečte si i knížku nebo jde normálně na kolo. Druhé dceři je 10 měsíců a její maminka je natolik striktní, že jí z iPadu nesmím pustit ani Teletubbies, tady je to trochu jiné. Myslím si ale, že důležité je v dětech hlavně vychovávat kritické myšlení, aby nevěřily každé blbosti, aby zkrátka dokázaly odlišit, co je a co není relevantní, protože mezi tím se v současném instantním světě hranice stírají a nikdo už to ani neřeší.