(sloupek) Gentleman je mrtev, ať žije gentleman!

FB_IMG_1432403140281

Na přelomu let 2011/2012 započala v Česku gentlemanská revoluce. Nepředstavujte si barikády ze zapálených sportovních bund a rejoicek a zástupy mužů v oblecích, co na Václaváku zvoní sponami opasků a přezkami aktovek, dožadujíce se zásadních změn v pánském oblékání a chování. Tato revoluce proběhla poklidně – začaly u nás vznikat první módní a lifestyle blogy a přišly nové obchody s kvalitním pánským konzervativním oblečením, které se snažily české chlapy aspoň trochu vzdělat. Do té doby tady bylo inspirativních pánských časopisů a blogů asi jako afroameričanů v Ku-klux-klanu a kdo se chtěl něco dozvědět, musel složitě pátrat v zahraničí. Muži kteří aspoň trochu sledovali veřejné dění a nebylo jim jedno jak vypadají a působí se nového trendu okamžitě chytli. Z agonických pokusů a omylů se začali rodit první gentlemani. Styl na míru šitých obleků, pestrobarevných vázanek a anglických bot se rozmohl a stal se masovým.


Existuje teorie, že každá změna vychází z extrému, rychle přeroste v extrém opačný a následně se ustálí někde kolem střední hodnoty. A to se dá říct i o českých gentlemanech. Z absolutní apatie co se oblékání a stylu týče (extrém) se v průběhu gentlemanské revoluce stal ideálem dandy vystřižený z poloviny 19. století říznutý stylem Pitti Uomo a šikovně umístěný na Prahu 1 (druhý extrém). Nafoukla se bublina, ne nepodobná té realitní v roce 2006. Ale zatímco ekonomická krize z let 2008 a 2009 způsobila mnohamiliardové škody, prasknutí, nebo spíše postupné splasknutí gentlemanské bubliny nemělo tak dramatický průběh a už vůbec ne negativní následky.

Co se vlastně přihodilo? No, tak dlouho se chodilo v rámových botách, až se podrážka utrhla. Pány postupně přestalo zajímat 100+1 způsobů jak si uvázat kravatu a sladit ji s ponožkami, tkaničkami, kapesníčkem a manžetovými knoflíčky. Noví gentlemani ve stylu rostli, až přerostli ve světě dávno překonaný klasický styl, vystrčili hlavu nad stěnu z pečlivě vyrovnaných krabic od ručně šitých bot a rozhlédli se kolem sebe. Když se trochu rozkoukali v módním oparu, zjistili, že i Italové nosí tenisky a trička, Francouzi umí z černé a bílé vykouzlit neuvěřitelně sofistikovaný look a Angličani ve svých drahých oblecích a botách vypadají skvěle a nepotřebují k tomu starodávné pečetní prsteny, výrazné kapesníčky do saka ani červené tkaničky.

Teď si umíme nechat ušít košili, poznáme kvalitní obuv a ovládáme dresscode na pracovních i společenských akcích. Ale džíny už nejsou sprosté slovo, tenisky mají své místo vedle rámových oxfordek a módní mola v New Yorku, Paříži, Miláně a Londýně sledujeme ne s nevěřícným znechucením, ale s neskrývanou zvědavostí.

Je podzim 2017. Z dříve silného „hnutí“ zbylo jen několik skalních příznivců a gentlemanská revoluce mnoho lidí zklamala – zvláště ty, co doufali, že se oblékání mladých mužů vrátí do období první republiky. Měla ale pozitivní efekt. Ukázala nám, že existuje něco jako pánská móda a styl, přitáhla pozornost k pravidlům společenského chování a naučila nás starat se nejen o to jak vypadáme, ale i o to, jak se chováme. Gentleman je mrtev, ať žije gentleman!


Text: Štěpán Molitor

Foto: Pinterest