(sloupek) Mr. Vertigo: All That Jazz

Snímek obrazovky 2018-12-12 v 22.23.23

Sedl jsem do auta, naladil Český rozhlas Jazz a rázem se přenesl do 70. let. Nebylo to bohužel poprvé ani naposled, vlastně se mi to stává skoro furt. Někdo – nebo spíš někteří DJs – na téhle veřejnoprávní stanici prostě miluje své dospívání plné rytmického jazzrocku, kterému taky říkáme fúze, a evidentně nechce zestárnout s moderním jazzem. Takže pokaždé, když usedne do studia, aby nám posluchačům rozdal trošku té hudební radosti, pustí nám jazzrock plný kytar, varhanů a taky fujar, které v jazzu v našem středoevropském regionu plném vážné hudby taky hodně milujeme. A nejlíp ve spojení s polštinou, což samozřejmě není nic proti Polsku. Jen je to stejně harmonický zážitek jako vypít flašku bramborové vodky na ex.

Vlastně bych měl nechat Český rozhlas Jazz být, protože jde v našem rozhlasovém oceánu bídy o velmi zášlužný čin. O moderní jazzovou stanici se kdysi v raných 90. letech v Praze pokoušeli Američani, kteří naši metropoli tehdy zaplavili nejen idylismem, jejich rádio Metropolis, směs jazzu, blues a funky, ale dlouho nepřežila. Sen brzy skončil a co znamená hezky česky záhy ukázalo rádio Impuls. Český rozhlas Jazz je proto dnes jedinou českou jazzovou stanicí. Která navíc žije jen díky tomu, že si ji povinně platí i ti, kteří jazz nesnášejí a radši poslouchají Impuls. A jen pro ilustraci, o jakých megačíslech tady mluvím: digitální Český rozhlas Jazz si podle měření denně naladí asi tisícovka lidí!

I tak by zasloužila konečně vyjít z jazzrockové minulosti a vykročit do jazzové současnosti. Jak vypadá, to vždycky hned slyším, když v autě přejedu Alpy a v Itálii naladím digitální Jazz 24, vysílaný živě z amerického Seattlu. Místo ponurých smutečních varhanů á la Bach nebo disidentský mejdan uslyšíte zasněné trubky a saxofony. A to jak v podání klasiků jako Miles Davis, bez nějž se žádná slušná jazzová stanice prostě neobejde, tak v současném podání mladých mizikantů, kteří jazz míchají nejen s elektronikou. I Český rozhlas Jazz má samozřejmě lepší momenty. Třeba delší pásmo bebopu, které proto téměř stritkně hraje až po desáté hodině večer, podobně jako to s koukatelnými zahraničními filmy dělá Česká televize. Rád bych proto tímto DJs Českého rozhlasu Jazz vzkázal, že se nemusí přes den bát pustit i něco jiného než jazzrock, uneseme to. A ještě jedno přání na závěr: jako malý kluk jsem se učil hrát na flétnu, takže veřte, že dobře vím, jaký teror tenhle nástroj je!

Mr. Vertigo je náš spy ve světě českého showbyznysu. Bacha rozhodně na něj.

ilustrace: Tereza Kovandová